toggle
toggle

Přírodě blízká obnova – jak správně na to?

Email Print PDF

Těžební unie ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci a společností Českomoravský štěrk, a.s.

Vás zvou na seminář

Přírodě blízká obnova – jak správně na to?

5. října 2017, 9.00 – 14:15, Olomouc
(konvikt – UPOL, divadelní sál, Univerzitní 3, 3. patro)

5. října 2017, 9.00 – 14:15, Olomouc

(Umělecké centrum Univerzity Palackého, divadelní sál, 3. patro)

Tématem semináře je přírodě blízká obnova z pohledu praktických aplikací, včetně nutných administrativních postupů. Zvláštní pozornost bude věnována „novým“ možnostem plynoucím z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Seminář volně navazuje na předchozí, obdobně zaměřenou akci konanou v únoru 2016 na stejném místě.

PROGRAM

Čtvrtek, 5.října 2017

8.00 9.00 Registrace účastníků
9.00 9.20 Zahájení semináře – moderuje Doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D. (Katedra rozvojových a environmentálních studií, PřF Univerzity Palackého Olomouc) a Ing. Karel Lorek (Českomoravský štěrk, a.s., Těžební unie)
9.20 9.40 Těžba štěrkopísku jako příležitost pro zvýšení biodiverzity na příkladu CHKO Litovelské Pomoraví - Ing. Michal Servus (Správa CHKO Litovelské Pomoraví)
9.40 10.00 Těžební prostory jako příležitost pro ochranu přírody - RNDr. Klára Řehounková, Ph.D (Katedra botaniky, PřF JU, České Budějovice)
10.00 10.20 Legislativní a administrativní podmínky pro přírodě blízkou obnovu - Ing. Jiří Klápště (Odbor obecné ochrany přírody a krajiny, MŽP ČR)
10.20 10.40 Diskuze
10.40 11.00 Přestávka
11.00 11.20  Ekologická obnova a podpora biodiverzity v průběhu těžby z pohledu nevládní organizace - přínosy a problémy - Mgr. Zdeněk Vermouzek, Mgr. Michal Plátek (Česká společnost ornitologická)
11.20 11.40  Co brání častějšímu využití spontánní sukcese při obnově těžbou narušených míst? - Prof. RNDr. Karel Prach, CSc. (PřF JU, České Budějovice a Botanický ústav AV ČR, Třeboň)
11.40 12.00  Možné postupy ekologických rekultivací těžeben nerostných surovin - Mgr. Tomáš Gremlica (Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.)
12.00 12.20  Pískovna Žízníkov a ropucha krátkonohá - Mgr. Radomír Studený a Mgr. Irena Waldhauserová (Krajský úřad Libereckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství)
12.20 12.40 Diskuze
12.40 13.25 Oběd
13.25 13.45  Rekultivace a jejich možné úpravy z pohledu zákona o OZPF - RNDr. Milan Boukal, Ph.D. (Krajský Úřad Pardubice, Odbor životního prostředí a zemědělství)
13.45 14.05  Přírodě blízká obnova – praxe v těžební firmě - Ing. Kamila Botková (Specialista pro biodiverzitu a územně-plánovací dokumentaci, Českomoravský štěrk a.s.)
14.05 14.15 Diskuze
14.15 Ukončení semináře
ÚČASTNICKÝ POPLATEK
  • Zástupci státní správy a samosprávy a studenti: zdarma
  • Ostatní účastníci: 400,- Kč

Ceny jsou uvedeny včetně 21% DPH. Poplatek zahrnuje organizační zajištění akce a občerstvení. Doklad o úhradě Vám bude předán na místě nebo Vám bude zaslán poštou. V případě neúčasti se účastnický poplatek nevrací.

POKYNY K PLATBĚ

Ve prospěch účtu Těžební unie č.: 48608 621/0100, KB a.s. Brno – město (IČ: 00544477, DIČ: CZ00544477). VS (vaše IČ). 

Číslo účtu pro platby ze zahraničí: 35-4784270217/0100, KB Brno – město, IBAN: CZ6301000000354784270217, SWIFT: KOMBCZPPXXX

KONTAKT

Organizační zajištění akce: Šárka Koníčková - CLOAKING , +420 602 226 305

Přihlašovací formulář

UKONČENÍ REGISTRACE ÚČASTNÍKŮ: 22. ZÁŘÍ 2017

Anotace některých přednášek

Těžba štěrkopísku jako příležitost  pro zvýšení biodiverzity na příkladu CHKO Litovelské Pomoraví 

- Ing. Michal Servus (Správa CHKO Litovelské Pomoraví)

Předmětem přednášky bude přiblížení procesu projednávání plánovaného pokračování těžby v prostoru CHKO a prezentace dohodnutých výsledků zahrnující jak parametry procesu těžby tak i následných kroků po jejím ukončení.

Těžební prostory jako příležitost pro ochranu přírody

- RNDr. Klára Řehounková, Ph.D (Katedra botaniky, PřF JU, České Budějovice)

Území narušená těžbou nerostných surovin v sobě skrývají velký a dosud jen z malé části využitý potenciál pro ochranu přírody. Podmínkou je využití některé z forem přírodě blízké obnovy po těžbě - spontánní nebo řízené (usměrňované) sukcese. Za prioritními považujeme v opuštěných těžebních prostorech především otevřená stanoviště, např. písčiny, suché trávníky, skály a sutě, tůně, mokřady aj. Důležitou součástí obnovy území po těžbě by měly být také disturbance, čili narušování povrchu faktory přírodního i antropogenního původu.

Legislativní a administrativní podmínky pro přírodě blízkou obnovu

- Ing. Jiří Klápště (Odbor obecné ochrany přírody a krajiny, MŽP ČR)

Ekologická obnova a podpora biodiverzity v průběhu těžby z pohledu nevládní organizace - přínosy a problémy

- Mgr. Zdeněk Vermouzek (Česká společnost ornitologická)

Ekologická obnova je žádoucím postupem nejen po ukončení těžby, ale již v jejím průběhu, kdy mohou vznikat sice dočasná, ale přesto velmi cenná prostředí. V průběhu jednání o různých možnostech úprav a zásahů především na štěrkovnách jsme v minulosti naráželi na různé problém, z nichž nejzásadnější je podvázání veškerých aktivit existujícími plány sanací a rekultivací. Je žádoucí prosadit, aby bylo tyto dokumenty možno snadněji měnit, zvlášť, pokud jsou k přírodě nepřátelské. V některých případech je překážkou i financování, přičemž ideální by bylo využívání povinných fondů na sanace a rekultivace, což ovšem často není možné. V rámci příspěvku budeme vyzývat účastníky k přímé diskusi o těchto problémech a budeme se snažit dobrat konkrétních návrhů na systémová zlepšení.

Co brání častějšímu využití spontánní sukcese při obnově těžbou narušených míst? 

- Prof. RNDr. Karel Prach, CSc. (PřF JU, České Budějovice a Botanický ústav AV ČR, Třeboň)

Nejprve bude ukázáno, jak a za jakých podmínek spontánní sukcese úspěšně běží a kdy naopak ne. Poté budou uvedeny příklady z České republiky, kdy došlo ke zcela zbytečným a drahým rekultivacím míst, která již dobře zarostla sama. Naopak budou ukázány příklady od nás i ze zahraničí, kde se podařily kompromisy mezi technickými a ekologickými přístupy k obnově těžbou narušených míst. Závěrem budou shrnuty příčiny toho, proč se u nás stále nedaří ve větším měřítku prosadit ekologicky podloženou obnovu těžbou narušených míst.

Možné postupy ekologických rekultivací těžeben nerostných surovin

- Mgr. Tomáš Gremlica (Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.)

Přednáška je zaměřena na současné možnosti využívání přírodě blízkých způsobů obnovy území narušených, degradovaných či zdevastovaných těžbou nerostných surovin a souvisejícími aktivitami. Analyzuje konfliktní prvky platné právní úpravy oblasti využívání nerostného bohatství a ochrany životního prostředí, postupy orgánů státní správy při prosazování požadavků právních předpisů v praxi, postoje težebních a rekultivačních organizací a vlivy současných způsobů rekultivací na kulturní krajinu v České republice.

Pískovna Žízníkov a ropucha krátkonohá

- Mgr. Radomír Studený a Mgr. Irena Waldhauserová (Krajský úřad Libereckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství)

Rekultivace a jejich možné úpravy z pohledu zákona o OZPF

- RNDr. Milan Boukal, Ph.D. (Krajský Úřad Pardubice, Odbor životního prostředí a zemědělství)

Přírodě blízká obnova – praxe v těžební firmě

- Ing. Kamila Botková, Ph.D. (Specialista pro biodiverzitu a územně-plánovací dokumentaci společnost Českomoravský štěrk a.s.)

Přírodě blízká obnova je dnes již poměrně konvenčním postupem při tvorbě plánů rekultivace. Odpovědi na některé otázky týkající se míry zásahů do přirozených procesů, následné péče a využití vzniklých stanovišť zůstávají nicméně stále nejasné. Příspěvek stručně představí podmínky a omezení, se kterými se musí těžební firma při podpoře přírodě blízké obnovy vyrovnat, stejně jako příklady toho, kdy tento postup využit není a z jakých důvodů.

 

Partneři

Naše biodiverzita