toggle
toggle

Hodnocení projektů Zeleného mostu 2007

Email Print PDF

logo_zel_mostHalámky

Plán sanace stavebních písků Halámky, DP Krabonoš

Lokalita:
Autor:
Investor: 
 
Halámky, DP Krabonoš
Ing. Josef Charouzek, GET s.r.o.
Lasselsberger a.s.
Hodnocení

Pískovna Halámky je potenciálně zajímavé místo, rekultivace má velký význam pro širší okolí. V projektu byl kladen důraz na přirozenou sukcesi, v terénu se však zdá, že většina prohlédnutých ploch byla osázena lesnickým způsobem monokulturou borovice v jednotném sponu. Zřetelná je na druhé straně síla přirozené sukcese, narůstání dřevin i bylin v uvolněných místech po těžbě. Zajímavé je zejména silné zarůstání povrchu upraveného terénu vřesem a to i ve výsadbě borovic. Atraktivní by proto mohla být v části území i volná plocha bez výsadby dřevin, pouze s lehce usměrňovanou sukcesí.

Lokalita je bez výrazných nárůstů cizorodých dřevin.

Doporučení

V dalších etapách by bylo vhodné více preferovat přirozeně se šířící vegetaci, síla samovolného nástupu rostlin je zde dostatečně prokázána.

Možné úpravy stávající rekultivace:

  • úpravou porostů borovic modelační probírkou dosáhnout větší diverzifikace porostu, zvýšení počtu druhů dřevin, zejména v okrajích lesnicky založených porostů;
  • pokusit se úpravou břehů a vlastní břehové linie vytvořit mokřadní enklávy a možná i rašelinná společenstva;
  • vytvořit pláže těžením rákosin na vybraných místech - otevřít prostor pro bahňáky;
  • kontrolovat vývoj lokality dlouhodobě, zamezit nežádoucím introdukcím nežádoucí americký druh raka - rak pruhovaný - Orconectes limosus.

 

Jáma Zelená

Rekultivace - Jáma Zelená

Lokalita:
Autor:
Investor:
  Jáma Zelená
RNDr. Pavel Žlebek, Ekoservis Karlovy Vary
Lasselsberger a.s., divize Suroviny
Hodnocení

Těžební lokalita Jáma Zelená je skutečně jakousi „zelenou jámou“, zbylou po povrchové těžbě montmorionitických (vildštějnských) jílů na Chebsku.  Je to deprese mezi pastvinami, velmi atraktivní pro rostlinné i živočišné druhy svým vodním režimem. I když se nachází nedaleko cenné přírodní rezervace SOOS, v jejím okolí není žádný stabilní porost dřevin, který by mohl rekultivovanou plochu dotovat semeny cílových druhů.

Naopak sousedství pastvin může být určitým nebezpečím pro vytvářenou zajímavou lokalitu. Pasoucí se skot je schopen v době sucha okrajové části poškodit.

Lokalita již několik desetiletí zarůstá samovolně náletovou, nepříliš hodnotnou vegetací, která je v rámci rekultivace postupně převáděna na cílové dřevinné patro výsevy a výsadbou. Negativem je nárůst rychle se šířících bylinných plevelných rostlin, zejména bolševníku velkolepého či třtiny křovištní.

Důležitým počinem pro kvalitu lokality bylo také vytvoření několika tůní pro obojživelníky. Lokalita tak představuje cenné území pro vlhkomilnou flóru a obojživelníky a tento potenciál se může v budoucnu ještě zvýšit.

Při vhodné péči a usměrňování vývoje to bude unikátní lokalita v systému krajinné vegetace Chebska.

Doporučení
  • zabezpečit likvidaci nebezpečně se šířících plevelných rostlin (hlavně bolševníku);
  • dosevy cílových dřevin postupně zvýšit podíl cílových dřevin (dub, habr, babyka, javor mléč, trnka, líska, růže šípková) a tím i atraktivnost pro ptáky;
  • vytvořením dalších tůní by bylo zajištěno další posílení populace obojživelníků;
  • lokální vyžínání okolí tůní by mohlo zbrzdit nárůst nežádoucích bylin a zvýšit diverzitu lokality;
  • vhodné by bylo pečlivě zabezpečit lokalitu před pasoucím se skotem.

 

Mašovice

Rekultivace kamenolomu Mašovice

Lokalita:
Autor:

Investor:
  Lom Mašovice
Ing. Petr Pačes, Báňský inženýring Olomouc spol. s r.o.
Ing. Hedvika Psotová, Arvita P spol. s r.o.
Českomoravský štěrk a.s.
Hodnocení

Velmi zajímavý přírodní prostor, jehož potenciál je možné velmi citlivou úpravou vegetace ještě zvýšit. Rekultivační práce nebyly v zásadě v konfliktu s lokalitou, ale ani jí výrazně nepomohly. Zejména asanace akátů, priorita rekultivačního projektu, nebyla provedena důsledně. Vlastní asanace dřevin na příkrých svazích je technicky náročná, má však pro rekultivované území zásadní význam a je bezpodmínečně nutná. Limituje rozvoj cílových rostlinných společenstev. Pravděpodobně samovolně se rozšiřující borovice lesní již nutně potřebuje probírky a doplnění o další druhy dřevin. Přirozeně narůstající semenáče dubu (cenný a cílový druh) jsou rychlejší borovicí silně potlačeny a nemohou se uplatnit.

Zajímavostí lokality je kaolinová „stěna“, nyní zakrytá narůstajícími vrbami při břehu kaolinového jezírka.

Doporučení
Doporučujeme citlivou práci s porosty a průběžné sledování vývoje lokality. V nejbližší době je nutné:
  • asanovat stávající akáty a plochy po asanaci sledovat několik let, případně následně ošetřit narůstající výmladky aplikací Roundup;
  • probírkou proředit stávající mladý semenný porost borovic, preferovat přirozené semenáče dubu, dosadbou zvýšit druhovou pestrost dřevinné formace, přiblížit se k přirozené skladbě vegetace;
  • ponechat volné loučky v upravovaném porostu borovic;
  • odstraněním části vrb pod kaolinovou stěnou a dřevin na plošině před ní umožnit její uplatnění v dálkových pohledech;
  • vlhkomilné společenstvo na břehu jezírka citlivě doplnit dalšími taxony, patřícími do společenstva vlhčiny;
  • zajistit trvalou péči o vegetaci pod a před kaolinovou stěnou, aby nedošlo k jejímu opětovnému zakrytí;
  • zvážit vhodnou formu prezentace tohoto atraktivního geologického fenoménu.

 

Napajedla

Rekultivace štěrkovny Napajedla

Lokalita:
Autor:

Investor: 
Štěrkoviště Napajedla
Ing. Petr Pačes, Báňský inženýring Olomouc spol. s r.o.
Ing. Hedvika Psotová, Arvita P spol. s r.o.
GZ Sand, s.r.o., součást společnosti CEMEX

Hodnocení

Význam rekultivované části vytěženého prostoru štěrkovny Napajedla je pro okolí naprosto zásadní. Nově vzniklý segment krajiny svou modelací, členitou břehovou linií jezer a narůstající založenou vegetací bude postupně stále důležitější refugium pro zástupce rostlinných i živočišných druhů původních společenstev lokality, včetně chráněných a ohrožených taxonů. Zajímavá a cenná břehová linie vodních ploch velmi dobře zapadá do charakteru původní krajiny Pomoraví. V okolní silně agrární krajině se tak postupně stabilizuje iniciační „zelený ostrov“, na který mohou navazovat další vegetační struktury v budoucnu. Nesporná je stabilizační a protierozní funkce pro širší okolí.

Záměr projektu je velmi dobře a odborně formulován, terénní úpravy proběhly zdařile a rekultivace je pod odborným dozorem.

Proto je škoda, že zakládání dřevinné vegetace proběhlo poněkud šablonovitě. Projekt měl ambice vytvořit pestrou mozaiku stanovištních biotopů v závislosti na úpravě terénu, a tato šance nebyla dosud plně využita.
Převaha jasanů, navíc vysazených v pravidelných liniích bude i do budoucna určitým limitem v tomto směru.

Doporučení
Doporučujeme prací s narůstající vegetací následně zvýšit druhovou pestrost vegetační skladby a v dalších etapách poněkud upravit prostorovou lokalizaci dřevin. Bylo by vhodné zejména:
  • probírkou upravit monotónní břehové porosty vrb a následně je doplnit o další taxony dřevin (např. Alnus glutinosa, Prunus padus, Rhamnus catharctica, Acer campestre, Quercus robur atd.);
  • modelovat jednodruhové plošné výsadby (jasan) lokální probírkou, diferenciací a rozvolněním okraje porostu s následnou lokální dosadbou dalších dřevin (zejména dubu letního, keřových taxonů na okraji stromových výsadeb);
  • ponechat v porostech záměrně enklávy bylinných formací - loučky;
  • ve vhodných místech zřídit mělké maloplošné tůně pro obojživelníky;
  • urychlit na členitých březích sukcesi vlhkomilných bylin lokální dosadbou iniciačních rostlin;
  • v dalších etapách rekultivace zvýšit ve výsadbách podíl dubu a babyky, výsadby provést ve volném, nepravidelném sponu (ponechat i volné louky se solitérami);
  • voda je velmi zajímavý fenomén, který je možné a vhodné na rekultivovaných plochách ještě více uplatnit pro založení dalších cenných lokálních společenstev.

 

Nástup Tušimice

Rekultivace dolů Nástup Tušimice

Lokalita:
Autor:
Investor: 
Doly Nástup Tušimice
Ing. Jiří Čechura, Ing. Marcel Brejcha, Terén Design, s.r.o.
Severočeské doly, a.s.

Hodnocení

Lokalita je svým plošným rozsahem, finanční náročností a časovým postupem jen těžko srovnatelná s ostatními přihlášenými rekultivacemi.

Shlédnuté části již rekultivovaných ploch se však jeví poněkud problematické, bez zřetelného jednotícího záměru ušitého „na míru“ danému místu. Při výsadbách bylo postupováno spíše schématicky, s preferencí lesnicky zakládaných dřevinných porostů. Malá pestrost byla zjištěna i u bylinného patra. Takto zakládané plochy vegetace vedou k minimalizaci živočišných druhů schopných prostor obsadit. Pro přirozené osídlení živočichů bylo vykonáno málo.

Pozitivem je záměr zřídit „geopark“ s rozměrnou prezentací geologické skladby lokality. Výhodnější by ale bylo situovat obnažený geologický profil kolmo na směr vrstev, oproti stávající orientaci po jejich směru.

Doporučení

Pokud je možné vyjít z doloženého projektu, racionálním záměrem je rekultivací zahladit dlouhodobou a devastující těžbu a následně zabezpečit funkčnost obnovené krajiny. Tento úkol je opravdu gigantický. Tím spíše je primární podmínkou mít dobrý projekt s přesnou formulací jasného cíle a postupných kroků, jak ho dosáhnout. Jen ojediněle se naskytne příležitost zcela nově formovat tak rozsáhlé území. A navíc v prostoru s historicky dlouhou přítomností lidí.

Upravované území prošlo před devastací těžbou svým vývojem. Měnila se vegetace, způsob využívání agrárních ploch, protékaly zde vodoteče, vznikala a zanikala lidská sídla. Plán rekultivace by v takovémto případě neměl být jen přeměnou nového utilitárního terénu na jednotlivé funkční plochy (zemědělskou, lesnickou, vodní ...). Měl by postupně, po menších částech přispět alespoň k částečné rehabilitaci území. Měly by být velmi pečlivě zvažovány nové, individuální úpravy terénu, sklony svahů, modelace úžlabí s předpokládaným vznikem vodotečí - plošiny a svahy rozhodně nemají být šablonovité, i když jsou jistě závislé na ekonomice použité mechanizace. Určitě není cílem vytvářet romantickou pseudokrajinu, ale diferencovaným přístupem k povrchové úpravě (použití různých typů kameniva, zemin, písků atd.) ve funkčně opodstatněných případech přispět k atraktivitě výsledné novodobé krajiny. Vložením vododržných vložek jílů do depresí např. může dojít k postupnému zadržení části dešťové vody a žádoucímu zpomalení vodního režimu.

Kostra krajinné vegetace kolem domodelovaných koryt vodotečí, vegetace na strmých svazích a v roklích by mohla být založena jako primární vegetační systém nově utvářeného prostoru, který má zcela odlišnou funkci a trvalost ve zdravém území než lesnické a zemědělsky využívané (a tím zákonitě dočasné) formace.

Nemělo by se rezignovat na historii, a tak by jistě bylo zajímavé najít vhodnou formu, jak alespoň symbolicky připomenout bývalá lidská sídla.

 

Partneři